Přednáškový cyklus

Český a Slovenský pavilon v Benátkách je jedním z pozdních děl architekta Otakara Novotného a byl dostaven a slavnostně otevřen k první účasti Československého státu v roce 1926. Výstavní pavilon se nachází v jedné ze dvou hlavních ulic parku Giardini v sousedství s pavilony Francie, Německa a Velké Británie. Jedná se o velmi účelnou stavbu jednoduchých tvarů, kde leckteří mohou nacházet podobnost s antickým chrámem. Čisté linie interiéru a jednolitý prostor výstavní síně pod střešním světlíkem, který velkoryse osvětluje vše pod ním denním světlem, nabízí velice autentický a funkční prostor pro vystavená umělecké díla. Autor pavilonu Otakar Novotný, svého času žák a spolupracovník architekta Jana Kotěry, je společně s jeho učitelem skloňován s pojmem moderní architektura.

Otakar Novotný se nechává inspirovat po svých cestách Evropou, jeho významným a často používaným prvkem je práce s cihlou, nevyhýbá se však i tehdy modernímu přístupu kubistické stavby, prvkům art deca až k jeho posledním architektonickým realizacím v čisté formě funkcionalismu. Otakar Novotný nezůstává u jednoho stavebního stylu a dle potřeby kombinuje jednotlivé prvky a vrací se k předešlým technikám. Mezi jeho významné stavby patří například Štencuv dům v Salvátorské ulici, Sequensova vila pod Vyšehradem nebo Kubistické učitelské domy. Posledním a zřejmě i nejvýznamnějším architektonickým projektem je realizace nové výstavní budovy spolku Mánes, v které nacházíme podobné architektonické prvky jako v Česko-slovenském pavilonu v Benátkách. Po válce již Otakar Novotný nemá další příležitosti realizovat své návrhy a je v prostředí české architektury i přes jeho význam a kvalitu realizovaných staveb téměř zapomenut. To však nebrání vnímat architekta Novotného jako jednoho z neprogresivnějších architektů moderny minulého století.